Akvadukt Águas Livres (Aqueduto das Águas Livres)

Na akvaduktu Águas Livres

Za bránou stojíte na arkádě dlouhé 941 metrů s 35 oblouky nad údolím. Největší je Velký oblouk, vysoký asi 65 metrů a široký téměř 29.

Návštěvníci popisují okruh dlouhý asi kilometr: tam se jde po jedné straně arkády, zpět po druhé, část cesty ve výšce 65 metrů.

Podle recenzí z posledních dvou let tu bývalo skoro prázdno; jeden návštěvník psal o „nikom široko daleko kromě znuděného hlídače“. Nahoře může foukat vítr a jiný výšku shrnul slovy „vysoko, ale bez strachu“.

Brána je na adrese Calçada da Quintinha 6 ve čtvrti Campolide, u malého parku s drobnou výstavou a informačními tabulemi. Podle návštěvníků se brána špatně hledá. Prohlídku zajišťuje Museu da Água, vodárenské muzeum společnosti EPAL, takže ji nezaměňte s pobočkou muzea v Barbadinhos na druhém konci města.

Vstupenky na akvadukt Águas Livres a otevírací doba

Samostatná prohlídka stojí 4 €, studenti a lidé nad 65 let platí polovinu. Děti do 18 let a lidé se sníženou pohyblivostí s jedním doprovodem mají vstup zdarma.

První neděli v měsíci je vstup zdarma pro všechny, stejně jako 22. března (Světový den vody), 18. dubna, 18. května, 5. června a 1. října. Stránka EPAL s otevírací dobou uvádí navíc 1. června.

Držitelé karty Lisboa Card (31 € na 24 hodin) platí za vstupenku polovinu. Autobusy Carris do Campolide, linky 742, 751 a 758, jezdí s touto kartou také.

Podle recenzí se vstupenka kupuje u vchodu. Neodkládejte nákup na poslední chvíli: jeden návštěvník, který dorazil v roce 2022 ještě před 17:00, našel už zavřeno.

Prohlídky s průvodcem po obloucích stojí 6 €, v neděli a ve svátky dvojnásobek, a je nutné je rezervovat předem. Na prohlídku O Aqueduto de Lisboa je potřeba aspoň 10 lidí, pro dva ji tedy objednat nelze.

Akvadukt krále Jana V. a legenda o Diogu Alvesovi

Král Jan V., tehdejší panovník Portugalska, nechal akvadukt postavit, aby přivedl do města vodu. Práce trvaly od roku 1731 do roku 1799. Ještě probíhaly, když zemětřesení v roce 1755 zničilo velkou část Lisabonu, a akvadukt ho přečkal.

Do poloviny 19. století měla celá soustava asi 58 km, z toho hlavní větev 14 km, a zásobovala Lisabon až do roku 1960.

K obloukům patří i temnější příběh. Diogo Alves, vrah popravený v roce 1841, prý z jejich vrcholu shazoval své oběti.

Prameny se rozcházejí v tom, kdy byl přechod pro veřejnost uzavřen a zda za to mohl Alves. Museu da Água kvůli tomu připravilo tematickou prohlídku, která odděluje fakta od legendy.

Mãe d’Água, městská nádrž akvaduktu Águas Livres

Rezervoár v Amoreiras je samostatná návštěva, kterou zajišťuje totéž Museu da Água. Vstupenka je zvláštní, stojí stejně a s kartou je stejně poloviční.

Právě sem voda z akvaduktu do města přitékala. Rezervoár navrhl architekt Carlos Mardel, který v roce 1763 zemřel a stavbu nechal nedokončenou. Roku 1771 ji převzal další architekt, Reinaldo Manuel dos Santos, a střecha přibyla až v roce 1834.

Uvnitř padá voda do nádrže hluboké 7,5 metru, určené pro 5 500 kubíků, ze které vystupují čtyři kamenné sloupy. Na střeše je terasa s výhledem na město.

V témže komplexu sídlí Immersivus Gallery, představení imerzivních projekcí od jiné společnosti, se slevou 15 % pro držitele karty Lisboa Card.